Rodina s televizí se má dobře

Televize byla jistým ukazatelem životní úrovně, mimo jiné proto, že stála několik průměrných měsíčních platů. Sériová výroba poprvé započala roku 1953 v podniku Tesla Strašnice, kdy byla na trh uvedena televize typu 400IA. Stála kolem 4 400 československých korun a vypadala trochu jako rádio.

Vzhledu rádia se televize vzdálila v 70. letech, kdy vznikly televizory s větší obrazovkou. Tento typ se nazýval Mánes, vyráběly ho Tesla Strašnice a Tesla Orava a jednotlivé modely nesly vznešené názvy jako Kamelie nebo Ametyst.

V 70. letech také na televizní obrazovky pronikly poprvé barvy. První barevná televize československé výroby stála kolem 12 400 korun, běžná rodina si ji tedy zpravidla dovolit nemohla, případně si ji koupila na splátky.

Od společné prádelny k tatramatce

Lednice je dnes již nedílnou součástí snad každé domácnosti. Když vznikla v 50. letech slovenská společnost vyrábějící ledničky později známá jako Calex, lednici bylo možné pořídit za 4 500 korun. Lednice značky Elektrosvit stála asi 2 000 korun.

Běžným kusem vybavení je dnes už také pračka. Než však ve velkém pronikla koncem 60. let do domácností, lidé využívali společné prádelny. Roku 1968 se na Slovensku začaly vyrábět bubnové pračky – tatramatky. Ty s vrchním plněním stály 6 000 až 6 500 korun, ty s bočním plněním byly ještě o asi 1 000 korun dražší.

Přenosný přehrávač hudby symbolem osmdesátek

Menší elektronická zařízení jako vysavače, kávové překapávače, žehličky, šlehače nebo grily byla vyráběna v Kovotechně nebo v Elektro-Praga (budoucí ETA). Vysavač značky ETA stál kolem 800 korun.

Velkým hitem byl pak v 80. letech walkman, který vyšel na přibližně 1 000 korun. Poprvé byl vyroben japonskou firmou Sony, o jeho československou obdobu se o pět let později, v roce 1984, postaral opět závod Tesla. Ještě v plenkách byla výroba počítačů. Proto se dovážely ze zahraničí a jeden stál 40 000 korun, pochopitelně tedy rozhodně nebyl běžnou součástí domácnosti, jako je tomu dnes.