Téměř negramotný génius

Howard Hughes se narodil na Štědrý den roku 1905 do bohaté podnikatelské rodiny žijící v Texasu. Jeho matka ho z paranoidních obav o jeho zdraví nutila spát u sebe v ložnici a nechodit ven. Otec mu později platil drahé internáty, aby ho vytrhnul z matčiny péče.

Když mu bylo 18 a jeho rodiče zemřeli, byl pologramotný a bez jakýchkoliv životních zkušeností či socializačních schopností, jelikož úspěšný průchod životem mu zajišťovalo otcovo jmění. Jediné, co ho zajímalo, byly dvě zdánlivě nesourodé disciplíny – letectví a kinematografie.

Mladý milionář se přestěhoval do Hollywoodu, kde utrácel otcovy peníze závratnou rychlostí. Během jediného dne si údajně koupil i šest aut nebo dvacet ručně šitých obleků. Největší částku ale investoval do svého úspěšného filmu Pekelní andělé, který ho stál v přepočtu 89 300 000 korun, což z něj udělalo nejdražší film své doby. Byl také producentem legendární gangsterky Zjizvená tvář.

Život v extrémech

V 50. letech se filmu nabažil, prodal studio a zaměřil se na letectví. I tuto činnost podrobil své zálibě v rekordech – absolvoval mezikontinentální let v rekordní rychlosti, první cestu letadlem kolem světa a nechal sestrojit největší hydroplán na světě. Roku 1966 vymyslel a sestavil historicky první americkou sondu, která přistála na Měsíci.

Jeho jmění rostlo. Skupoval hotely, kasina, dokonce si koupil i televizní stanici, aby se mohl v noci dívat na své oblíbené filmy – trpěl totiž dlouhodobou nespavostí. Přesto, že ze samotářského chlapce se proměnil v živoucí akční postavu a hollywoodského playboye, jeho fobie a úzkosti ho pronásledovaly celý život.

Chorobné obavy z bakterií ho nutily mýt si ruce, dokud mu nekrvácely, nebo spálit celý svůj šatník, aby se zbavil všech mikrobů. Ze stejného důvodu chodil místo papučí v krabicích od papírových kapesníků. Kapesníčky také používal k uchopování věcí, ničeho se nedotýkal holou rukou. Další jeho zvláštní úchylkou byl hrášek. Jedl ho každý den k večeři, než se však dal do jídla, seřadil na talíři hrášky podle velikosti.

Neslavný konec

Na hygienu paradoxně téměř nedbal. Odmítal úklid domu, výměnu ložního prádla, stříhání nehtů a vlasů, koupal se jen zřídka. Vypěstoval si závislost na kodeinu, který si vpichoval nedezinfikovanými jehlami. Na sklonku života se dokonce vyžíval například ve skladování vlastní moči v zavařovacích sklenicích.

Během svých samotářských záchvatů zůstal zamčený v jedné místnosti i půl roku. Při jednom z nich jedl celé 4 měsíce jen čokoládu, pekanové ořechy a pil mléko. Během let se zhoršoval jeho psychický stav, sluch a zvyšovaly dávky léků, které měly společně s jeho náročným životním stylem nakonec za následek selhání ledvin, na které zemřel ironií osudu právě v letadle. V době své smrti byl se jměním 256 miliard korun nejbohatším mužem Ameriky.