V jakých případech se na Úřad práce nahlásit, kde a do kdy?

Přihlášení se na úřad práce není povinností, je však v našem zájmu do jeho evidence vstoupit minimálně proto, aby za nás platil zdravotní pojištění po dobu nezaměstnanosti. Nahlásit se musíme osobně a alespoň první návštěvu musíme uskutečnit na úřadě v místě našeho trvalého bydliště. Další návštěvy už mohou probíhat tam, kde si přejeme.

Pro přihlášení se na úřad práce neexistuje žádná lhůta. Pokud se ale nezaměstnaný nenahlásí do 3 dnů od ukončení pracovního poměru nebo student do konce „doby hájení“, jejíž trvání je podrobně vysvětleno níže, riskují, že si budou muset sami platit zdravotní pojištění. Pro povinné oznámení zdravotní pojišťovně o změnách v pracovní oblasti, o ukončení studia či rodičovské a podobně platí v každém případě lhůta 8 dní.

Při ukončení pracovního poměru i po skončení rodičovské dovolené je doporučeno nahlásit se do 3 dnů. Při ukončení studia je situace složitější: Když ukončíme vzdělávání na střední škole a ve studiu nepokračujeme, stát za nás platí pojistné ještě do konce letních prázdnin, tedy za červenec i srpen. Když ukončíme vysokoškolské studium a ještě nemáme práci, stát za nás hradí pojistné ještě jeden celý měsíc (pokud například složíme státní zkoušku začátkem června, o pojistné se nemusíme starat až do konce července). Když studium ukončíme neúspěšně anebo ho přerušíme, jsme povinni se do 8 dnů nahlásit zdravotní pojišťovně a od dalšího měsíce už za nás pojistné stát nehradí. 

V jakém případě máme nárok na podporu v nezaměstnanosti? Kolik to je?

Na podporu máme nárok, pokud jsme odváděli sociální pojištění alespoň za 12 měsíců během posledních 2 let. V opačném případě sice můžeme být vedeni v evidenci úřadu práce, který za nás bude tím pádem platit pojistné, avšak nebudeme pobírat žádnou podporu – tento případ se nejčastěji týká čerstvých absolventů.

V prvních dvou měsících pobíráme 65 % předchozí průměrné čisté měsíční mzdy, další dva měsíce 50 % a všechny další měsíce 45 %. Pokud jsme ale zaměstnání opustili sami a bez vážného důvodu, pobíráme celou dobu pouze 45 % předchozí mzdy. Zároveň naše podpora nesmí přesáhnout 0,58násobek celorepublikové průměrné mzdy za 1. až 3. čtvrtletí minulého roku. Zjednodušeně – v roce 2020 nedostaneme podporu vyšší než 19 389 korun (při rekvalifikaci 21 729 korun).

Dalším faktorem, který ovlivňuje, zda dosáhneme na podporu v nezaměstnanosti, je odstupné. Pokud jsme odstupné od bývalého zaměstnavatele obdrželi, podpora nám bude vyplácena až po uplynutí příslušného počtu měsíců, za kolik jsme ho dostali. Pokud jsme odstupné nedostali, ale máme na něj nárok, úřad práce nám ho může vyplatit až do 65% výše a vymůže si ho od našeho zaměstnavatele sám.

Na podporu nemáme nárok, pokud odmítneme pracovní nabídku zprostředkovanou úřadem práce, pokud jsme v uplynulých 6 měsících hrubě porušili pracovní povinnosti, pokud z nového zaměstnání odejdeme po kratší době, než je půl roku, anebo pokud jsme do té doby pečovali o dítě již starší 4 let.

Jak dlouho můžeme pobírat podporu v nezaměstnanosti?

Doba, po kterou lze podporu v nezaměstnanosti pobírat, je odstupňována podle našeho věku. Pokud jsme mladší 50 let, podpora trvá pouze 5 měsíců. Mezi 50. a 55. rokem života máme nárok na podporu pod dobu 8 měsíců. Pokud je nám přes 56 let, podporu pobíráme až 11 měsíců.

Měsíce, během kterých pobíráme podporu, se nám započítávají do důchodového pojištění. Když po skončení této doby ještě stále nemáme práci, můžeme si na úřadě práce v místě našeho trvalého bydliště zažádat alespoň o existenční minimum.

Podpora po skončení rodičovské dovolené nebo živnostenské činnosti

V případě, že jsme alespoň 12 měsíců pečovali o dítě mladší 4 let, rodičovská dovolená nám již končí a zároveň nemáme zaměstnání, do kterého bychom hned po ní nastoupili, taktéž máme nárok na podporu v nezaměstnanosti. V tomto případě se výše podpory odvíjí od celostátní průměrné mzdy. První dva měsíce dostáváme 15 % z ní, následující dva měsíce 12 % a poté 11 %.

Při ukončení podnikání opět platí podmínka, že jsme v posledních 2 letech museli dohromady za alespoň 12 měsíců odvést sociální pojištění. Výše podpory se pak vypočítá z vyměřovacího základu v rozhodném období, což je konkrétně v tomto případě polovina zisku podnikatele za minulý rok. Pokud jsme tedy například měli v loňském roce zisk ve výši 420 000 korun, měsíčně to bylo v průměru 35 000 korun. Polovina se rovná 17 500 korunám a až z této částky nám bude vypočítána výše podpory. Dál už pro podnikatele platí stejná pravidla jako pro zaměstnance - první dva měsíce pobírají 65 % ze základu, další dva měsíce 50 % a poté 45 %. Doba, po kterou mohou podporu pobírat, je opět odstupňována věkem na 5, 8 a 11 měsíců. Maximální výše podpory je letos rovněž 18 111 korun.

Jaké dokumenty si s sebou na úřad práce přinést k evidenci?

K zavedení do evidence úřadu práce potřebujeme platný průkaz totožnosti (občanský průkaz, případně cestovní pas) a další dokumenty už se liší podle toho, co naší návštěvě úřadu práce předcházelo.

Největší „papírování“ čeká bývalé zaměstnance. Ti potřebují potvrzení o zaměstnání neboli zápočtový list, potvrzení o ukončení pracovního poměru (výpověď nebo dohodu), evidenční list důchodového pojištění, potvrzení o výši průměrného výdělku. Pokud je to náš případ, potřebujeme ještě potvrzení o vyplacení odstupného, potvrzení o výkonu činnosti (pokud máme nějaký doplňkový příjem) a doklad o invaliditě nebo jiném zdravotním omezení.

Tyto dokumenty kromě posledního jmenovaného vydává zaměstnavatel. V případě, že nemáme zápočtový nebo evidenční list, zaměstnavatel by nám měl alespoň potvrdit takzvané potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti, jehož šablonu nalezneme zde. Je dobré si s sebou přinést i pracovní smlouvy z předchozího zaměstnání.

Studentům stačí přinést si pouze doklad o nejvyšším ukončeném vzdělání, případně potvrzení o přerušení studia nebo potvrzení o ukončení studia. Pokud brigádničíme, měli bychom si pro kontrolu raději opět přinést pracovní smlouvy a dohody.

Při ukončení podnikání si přineseme potvrzení o účasti na důchodovém pojištění a potvrzení o ukončení nebo přerušení podnikání, což jsou dokumenty, které získáme na okresní správě sociálního zabezpečení.

Po skončení rodičovské dovolené potřebujeme na úřad přinést rodný list dítěte. Po odejmutí invalidního důchodu 3. stupně potřebujeme rozhodnutí o přiznání invalidity 3. stupně a také jak rozhodnutí o odejmutí invalidního důchodu, tak rozhodnutí o jeho předchozím přiznání. Po skončení péče o osobu blízkou budeme potřebovat potvrzení o době péče, které vydává přímo úřad práce. Ve všech třech případech také musíme přinést potvrzení o ukončené náhradní době, což je doba, během které neodvádíme pojistné, ale počítá se nám jako odpracovaná.

Jaké dokumenty na úřadě práce vyplňujeme my?

Další stoh papírů nás pak čeká přímo na úřadě. Potřebné dokumenty ale můžeme nově vyplnit i online na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí. Vyplňujeme žádost o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání, žádost o podporu v nezaměstnanosti a žádost o zprostředkování zaměstnání.

Podmínky pro zavedení osoby do evidence úřadu práce

Základními podmínkami pro zavedení do evidence je to, že zájemce není v pracovněprávním vztahu, není osobou samostatně výdělečně činnou a neprobíhá u něj studium. Zároveň by se mělo samozřejmě jednat o jedince, který si chce najít zaměstnání.

Uchazeč by teoreticky neměl mít žádný příjem – přivydělávat si ale může! Brigádu musí evidovaná osoba úřadu práce nahlásit a nemůže při ní být vázána dohodou o provedení práce (ostatní typy smluv jsou v přípustné). Měsíční výše přivýdělku nesmí přesáhnout polovinu aktuální minimální mzdy, pro rok 2020 tedy konkrétně 7 300 korun hrubého příjmu. Při přivýdělku dotyčná osoba tedy zůstává v evidenci, ale nemá nárok na podporu. Je jí pouze hrazeno zdravotní pojištění.

Pokud je přivýdělek vyšší než polovina minimální mzdy, jsme z evidence vyřazeni. Pokud je zároveň nižší než 10 000 korun a tím pádem nám z něj není odváděno zdravotní a sociální pojištění, stáváme se samoplátci. K tomu nám už nepodají informace na úřadu práce, ale na pobočce naší zdravotní pojišťovny.

O zařazení do evidence se nemůže ucházet student, důchodce, rodič na mateřské nebo rodičovské dovolené a ani osoba pobírající nemocenskou.

Jaké výhody má evidence na úřadu práce?

Úřad práce za nás platí povinné zdravotní pojištění. Navíc se nám doba evidence započítává do důchodového pojištění, a to po dobu maximálně tří let. Jako zaevidovaná osoba máme také možnost absolvovat rekvalifikační kurzy, které nám pomohou s hledáním zaměstnání. Ty jsou plně nebo částečně hrazeny. Příslušné formuláře se žádostí o vybraný rekvalifikační kurz musíme úřadu práce dodat alespoň 30 dní před jeho začátkem.

V neposlední řadě nám úřad práce pomáhá s hledáním vhodného zaměstnání. Kvůli tomu se sem však musíme pravidelně dostavovat, aby nás jeho zaměstnanci informovali o pracovních příležitostech. Tyto intervaly se liší úřad od úřadu, závisí čistě na konkrétních zaměstnancích. Z naší zkušenosti můžeme říci, že ze začátku si nás zvou přibližně jednou za dva týdny, po několika návštěvách ale zpravidla jednou za měsíc.

Jak dlouho můžeme být v evidenci a za co nás z ní mohou vyřadit?

Fakticky žádná horní časová hranice, která by ukončila naše setrvání v evidenci úřadu práce, neexistuje. Úlohou úřadu práce je ale najít nám zaměstnání, nikoli nás udržovat nezaměstnané, a z evidence tak můžeme být při nesoučinnosti vyřazeni poměrně snadno.

Stačí odmítnout práci, kterou nám úřad nabídne, anebo rozvázat pracovní poměr ve zkušební lhůtě. Pokud nám tedy bude zprostředkována práce, o kterou nemáme zájem, moc možností nemáme – buď ji přetrpíme do doby, než si najdeme jiné zaměstnání, anebo se smíříme s vyřazením z evidence. Poté do ní ale nemůžeme být znovu zařazeni po dobu dalších 6 měsíců počítaných od nástupu do práce.

Stejně tak budeme vyřazeni, pokud do 8 kalendářních dnů nenahlásíme nový přivýdělek (i když je nižší než polovina minimální mzdy), úraz, nemoc nebo jakoukoli jinou nově vzniklou okolnost, která má souvislost s naším pracovním životem. Vyřazeni budeme i v případě, kdy se nebudeme dostavovat na domluvené konzultace, pracovní pohovory anebo rekvalifikační kurzy. V evidenci nezůstává samozřejmě ani ten, kdo si sám najde práci a neohlásí tuto skutečnost opět do 8 dnů. I v těchto případech budeme „odstaveni“ na 6 dalších měsíců.

Sami můžeme z evidence vystoupit kdykoliv a bez udání důvodu. To se provádí zpravidla osobní návštěvou úřadu, jelikož je nutné zde podepsat dokument, prostřednictvím kterého o vyřazení z evidence požádáme.

Co když si najdeme práci?

Především je potřeba tuto novinku oznámit úřadu práce nejpozději do 8 kalendářních dnů od nástupu do nového zaměstnání. Stejně jako při dobrovolném vyřazení z evidence bychom měli oznámení provést osobně, protože budeme muset podepsat dokument o vystoupení z evidence. S sebou bychom si měli přinést novou pracovní smlouvu.

Pokud pro nás není možné se osobně dostavit, musíme na úřad zavolat a domluvit se na postupu - některým úředníkům pak například stačí jen zaslání oskenované pracovní smlouvy s podpisy, je to však individuální. Zdravotní pojišťovně stačí skutečnost oznámit e-mailem nebo telefonicky.

Co nám hrozí, když se na úřadu práce nezaevidujeme?

Nahlásit se úřadu práce není naše povinnost, ale právo. Jeho využití nám však zajistí, že všechny povinnosti budeme mít ošetřené a na žádnou nezapomeneme. Nejčastější povinností, na kterou zapomínáme, je placení zdravotního pojištění, což nás pak může ohromně zadlužit.

Po ukončení pracovního poměru, podnikání, mateřské, péče o závislou osobu, studia (eventuálně po dovršení 26 let) – při každé změně je potřeba se jít okamžitě hlásit zdravotní pojišťovně a informovat se o tom, zda nemáme na pojistném dluh, případně do kdy musíme další pojistné uhradit. Pojišťovna nás sama kontaktovat nebude.

Na placení pojistného je potřeba myslet, i když jsme vyřazeni z evidence úřadu práce. Dokud ale v evidenci jsme, o vše se nám stará úřad. Jedinou věcí, na kterou v tomto ohledu nesmíme zapomenout, je ohlásit případnou změnu pojišťovny.

Naše malá doporučení pro jednání s úřadem práce

Hned zpočátku je výhodnou strategií zapamatovat si číslo osm. Úřady jsou vždy o lhůtách a konkrétně úřad práce má téměř na všechno lhůtu osmidenní. Hned dalším tipem je pak obrnit se trpělivostí – nekonečné papírování nebaví jak nás, tak zaměstnance úřadu, kteří se navíc musí každý den potýkat se spoustou neochotných lidí a neustále se opakujících dotazů. Ne vždy se tak setkáme se vstřícností.

Ohromně se nám však vyplatí, když vstřícnost ukážeme my a hned od začátku se zapíšeme jako snaživí uchazeči. Úředníci nám pak vyjdou v ledasčem vstříc. Pokud chodíme na schůzky, včas nahlašujeme všechny nové skutečnosti (i ty, které nejspíš nahlašovat nemusíme) a aktivně si sami hledáme práci, je někdy dokonce možné s nimi vyjednat to, aby nám nedomlouvali pracovní pohovory a nemuseli jsme tak často chodit na povinné konzultace.

Ačkoli se jedná o zdánlivé drobnosti, ve vypjatém období, kdy jsme na úřadu práce závislí, nám mohou nesmírně pomoci. Úřad práce totiž naštěstí stojí hlavně na jeho jednotlivých zaměstnancích a naší komunikaci s nimi. Může se nám jedině vyplatit, když tohoto faktu využijeme.