Za kolik koupíte vltavín a kde? 

Vzhledem k unikátnosti a omezeným zásobám vltavínu při jeho pořizování dbejte na pravost a originalitu daného kousku drahého kamene, který by měl mít certifikát původu/pravosti. Cena se následně odvíjí od velikosti a hmotnosti kamene, tvaru, barvy, struktury a doložené lokalitě nálezu. V průměru za 1,8 g surového vltavínu zaplatíte mezi 1 400 Kč až 5 000 Kč v závislosti na zmíněných parametrech. Všechny další způsoby zpracování jako broušení, zasazení do šperků nebo glyptiky (umělecké předměty vyryté z drahých kamenů) cenu samozřejmě zvyšují. Cena vltavínu se odvíjí od různých faktorů, včetně velikosti, hmotnosti, tvaru a místa nálezu.

Vltavíny seženete ve většině obchodů s drahými kameny, a to jak v kamenných prodejnách, tak na internetových e-shopech. Můžete také dohledat sběratele a muzea drahých kamenů, které vybrané kousky nabízejí k prodeji. Mnoho lidí volí právě nákup kvalitního surového drahého kamene jako investici. Ta se v případě vltavínu rozhodně vyplatí kvůli tenčícím se zásobám. Ve špercích najdete vltavíny nejčastěji v kombinaci s diamanty, žlutým nebo bílým zlatem či stříbrem.

‍Jak vznikl vltavín?

Vltavín je přírodní křemičité sklo, tzv. tektit z řeckého “tektos” - tavený, který patří mezi drahé kameny světové rarity díky své jedinečné zelené barvě, průsvitnosti a mimozemského původu. Někdy se mu také říká moldavit, z německého názvu Moldau pro řeku Vltavu, v jejíž oblasti na území jižních Čech se nachází největší a zároveň jediné naleziště tohoto drahého kamene.

Původ všech vltavínů se váže k dopadu velkého meteoritu na území dnešního Bavorska zhruba před 14,5 milionu let, který vytvořil hluboký kráter s dnešním názvem Ries. Při dopadu byly roztavené písčité sedimenty s křemenem vymrštěny do vzdálenosti 250 až 400 km, tedy až na území jižních Čech a částečně na jihozápad Moravy. Lidstvu jsou vltavíny známé od doby kamenné, kdy jejich ostré hrany využívali k výrobě štípaných nástrojů a ke zpracování potravin a kůží.

Poté neexistují žádné historické zmínky o vltavínech až do roku 1774, kdy je našel hrabě František Josef Kinský u Týna nad Vltavou a nazval je chrysolity. Následně je roku 1787 popsal profesor Josef Mayeer ve svém referátu a oficiálně tak představil společnosti. O několik desetiletí později pojmenoval Franz X. M. Zippe, správce sbírek Vlasteneckého muzea v Praze, tyto zelené drahé kameny jako moldavity. Následovaly další pře a dohady o jméně, nakonec se v tisku u příležitosti Jubilejní zemské výstavy v roce 1891 poprvé objevil český ekvivalent moldavitu vltavín - a tak je známý dodnes. Od konce 19. století se také vltavíny začaly používat ve šperkařství.

Jejich jedinečná barva se dělí do šesti základních odstínů: bledě zelená, světle zelená, lahvově zelená, olivově zelená, hnědá a jedovatě zelená. Vzácně můžeme najít i dvoubarevné vltavíny, jejich barvy se však nemísí a přechod mezi nimi je velmi ostrý. Jsou průhledné až průsvitné, z chemického hlediska se jedná o křemenné sklo s příměsí hliníku nebo draslíku, malým podílem železa a téměř nulovým obsahem vody. 

Jejich povrch, tvar i velikost jsou velice rozmanité. Nejčastěji mají kulovité, vejčité, oválné nebo protažené a zploštělé tvary se silnými rýhami a důlky a vyčnívajícími hroty a hrboly. Tato jedinečná povrchová struktura se nazývá tzv. skulptace a odpovídá místu nálezu, kyselosti půdy a pohyblivosti písčitého či  štěrkového podloží. Vltavíny mají tvrdost 5,5 -  6,5, bílý vryp, skelný lesk a lasturnatý lom. Jediná kyselina, která je může poškodit, je kyselina fluorovodíková. Největší vltavíny mohou dosáhnout rozměrů až 12 cm a vážit kolem 150 g, největší nalezený vltavín u nás pochází od Slavic a váží 265,5 g.‍

Zajímavosti o vltavínu

Zajímavých informací o vltavínech můžete najít nespočet. Mezi ty nejlepší zajímavosti určitě patří fakt, že se jedná o jediný tektit vyskytující se na evropském kontinentu. Všechny ostatní drahé kameny ze skupiny tektitů najdete na jiných kontinentech. Dále je důležité poznamenat, že moravské vltavíny se značně liší od těch jihočeských. Mají totiž tmavší zbarvení do olivově zelené až hnědozelené barvy a jsou rozměrově větší. Ale nejpopulárnější lokalitou vltavínů je jihočeská Besednice a Chlum, přezdívané jako ježkovna, odkud  pochází nejkrásnější kusy vltavínů lidově označovaných jako ježci.

Další zajímavostí vltavínu je ta, že obsahují vzácnou látku zvanou lechaterierit, což je přírodní křemenné sklo, která vzniklo prudkým ochlazením křemenné taveniny.  Typicky by  měl vltavín obsahovat také malé vzduchové bublinky jako pozůstatky odmrštění do vyšších vrstev atmosféry po dopadu meteoritu. Oba tyto charakteristické rysy dokazují pravost a unikátnost vltavínů.

Mnoho lidí je fascinováno právě jejich mimozemským původem a přisuzuje jim magické účinky a schopnosti. Vltavín je považován za kámen štěstí, plodnosti a hojnosti, je schopný zbavit člověka starostí a tíživých myšlenek a přivést ho k nové inspiraci a řešením. V léčitelství slouží jako indikátor nemoci, která ještě v těle nepropukla, a zároveň jako stimulátor těla, aby se s nemocí již předem vypořádalo. Nejčastěji léčitelé používají kyvadla z vltavínu.

Vltavíny se čistí pouze pod proudem vlažné vody a nabíjet je můžete na slunci nebo za měsíčního svitu v době přibývání měsíce či za úplňku. V jihočeských tradicích je navíc vltavín spojen se svatebním obřadem, kdy ho ženich musel své nevěstě darovat jako důkaz citů a zajištění trvalosti manželství.

Závěr

Ať už hledáte vltavín pro osobní sbírku nebo jako investici, je důležité znát aktuální cenu vltavínu a místa, kde jej můžete zakoupit.