Tokio je hlavním městem Japonska a zároveň sídlem japonského císaře – momentálně jediného monarchy s císařským titulem na světě. Ačkoli zní označení „císařství“ zcela nemoderně, Japonsko (a Tokio obzvlášť) překypuje technologickými vymoženostmi a na trhu s nimi má výsadní postavení. Mimochodem, v žádném jiném městě není více neonů, než právě tady.

S hrubým domácím produktem ve výši 1 520 miliard dolarů (34,2 bilionu korun) je Tokio nejbohatším městem planety a společně s New Yorkem a Londýnem patří k největším městským ekonomikám světa. Zásluhu na tom mají rozsáhlé investice do výzkumu, silná japonská měna, ale i pracovitá nátura místních.

Nástrahy života v japonské metropoli

Během 20. století však Tokio zasáhlo hned několik katastrof, z nichž největší bylo zemětřesení v roce 1923 a pak bombardování během druhé světové války. Několikrát byla metropole téměř srovnána se zemí, vždy se jí ale podařilo vybudovat znovu.

Možná i díky těmto událostem je už Tokio připraveno takřka na všechno. Pod městem se například nachází 5 obrovských podzemních šachet, které v případě záplav pojmou vodu a nedojde tak ke zničení města. Je však potřeba být připraven i na malé nástrahy každodenního života, například na déšť. Proto zde najdeme mrakodrap NTT Docomo Yoyogi, který předpovídá počasí pomocí změn barev podsvícení. Budova je navíc poháněna solární energií a toalety se v ní splachují dešťovou vodou.

Šílené i užitečné tokijské vynálezy

Tokio je údajně také nejlepší destinací pro nákupy a turisté zde mohou dokonce nakupovat bez daně. Abychom v místních obchodech utratili ještě více peněz, tokijští vědci vyvinuli pro obchodní domy zrcadla, která při pohledu do nich vytváří iluzi, že se usmíváme. Šťastní zákazníci totiž údajně více nakupují. Za zmínku ale stojí i užitečnější tokijské vynálezy. Místní univerzita například vyvíjí takzvaný taktilní hologram, tedy hologram, na který si lze sáhnout.

S nechvalně proslulou statistikou týkající se extrémního počtu sebevražd v tomto přelidněném městě také přichází snaha o vylepšení pomocí vědy. Jedním z nejčastějších způsobů sebevraždy je zde skok pod vlak, proto je většina tokijských stanic osvětlena speciálním modrým světlem, které by mělo mít uklidňující účinky. Podle průzkumu se počet sebevražd na takto opatřených stanicích snížil o 84 %. Mezi nejčastější důvody však samozřejmě nepatří nevyhovující osvětlení, ale přepracovanost, nebo naopak ztráta zaměstnání a s ním související společenský nátlak.