Pomeraniana snadno poznáte podle jejich bujné nadýchané dvojité srsti a liščího obličeje s ostražitě vztyčenýma ušima. Tvar těla je poměrně čtvercový a načechraný ocas se kroutí nahoru a přes hřbet. Jeho hlava je poněkud zaoblená s výraznou tlamou.

Pomeriané se chovají v pestré škále barev. Nejčastěji spojována s plemenem je sytě červená, ale k vidění jsou odstíny od černé přes bílou až po sobolí.

‍Cena pomeraniana‍

Pomeraniani jsou velmi oblíbení psi a jejich pořizovací cena tomu odpovídá. Pokud chcete štěně pomeraniana, budete muset utratit 15 000 – 50 000 Kč. Samozřejmě psi s průkazy původu FCI jsou ceněni nejvýše. Dokonce ale ani pomeranian bez papírů původu málokdy klesá pod 20 000 Kč.

Pokud nechcete investovat tak velkou částku, zvažte staršího pomeraniana nebo se poohlédněte v útulcích. Hledáte-li však čistokrevné zvíře s neobvyklou barvou, pak si připravte částku právě kolem 50 000 Kč.

Vlastnit jakéhokoli psa není z dlouhodobého hlediska levná vyhlídka, protože poté, co si psa koupíte, ho budete muset nakrmit, dát mu hračky, se kterými se bude bavit či brát ho na výlety k místnímu veterináři.‍

Původ pomeraniana‍

Dnešní pomeraniané pochází z velmi dlouhé, hrdé linie předků, která má původ – překvapivě – mezi vlky. Zatímco dnes lidé popisují pomeraniany jako mazlivé a roztomilé, předchůdci dnešních pomeranianů takoví rozhodně nebyli. Tito psi mají rodovou linii arktických pracovních psů z oblasti známé jako Pomořansko, která se nachází v Německu a Polsku.

Původně to byli silní, pracovní psi, dobrácké povahy a loajální ke svému pánovi, kterého při plnění své práce zuřivě chránili. Všechny tyto vlastnosti jim zůstaly, i když byli pomeraniani vyšlechtěni na menší plyšovou, roztomilou variantu, kterou dnes známe.

Ze všech psů, plemen, velikostí a tvarů, má temperamentní pomeranianské plemeno psů tu nejneuvěřitelnější škálu barev. Různé barvy pomeranianů mohou zahrnovat: červenou, oranžovou, černou, sobolí, krémovou, bílou, čokoládovou, žíhanou atd. Když se štěňata pomeraniana narodí, mají často světlejší či tmavší barvu než v dospělosti.

‍Klady a zápory pomeraniana jako domácího mazlíčka‍

Úroveň inteligence pomeranianů je vysoká. Daří se jim v mnoha psích sportech. Potřebují výcvik, jinak naopak oni vycvičí svého majitele. Všechna psí plemena mají své vlastní styly učení a pomeraniiani se rádi nechávají učit novým kouskům a učí se velmi rychle.

Navzdory své malé velikosti, kterou si ve skutečnosti neuvědomují, se pomeraniani často střetnou s jinými psy, kteří jsou mnohem větší – ale stále odmítají ustoupit.

Pomeraniani jsou obecně temperamentní, přátelští malí psi. Pomeraniani jsou energičtí psi a jsou to extrémně dobrodružná zvířata. Jsou často dobří hlídači a mohou být náchylní k nadměrnému štěkání. Pokud někdo zazvoní na zvonek nebo zaklepe na dveře, štěkot vás upozorní, ať už jde o někoho známého nebo cizího člověka.‍

Pomeraniani a jejich potřeby péče o srst‍

Pomeraniani mají hustou srst, která je chrání před počasím a udržuje je v teple. To však znamená, že o ni musíte správně pečovat. Pomeranian má ve skutečnosti dvě srsti – vnitřní srst a vnější srst. Vnitřní srst je hustá a umožňuje mu zůstat v teple v chladnějším počasí.

Jeho vnější srst je mnohem lehčí a chrání vnitřní srst před většinou povětrnostních podmínek. Pro udržení zdravé srsti by měl být denně kartáčován kvalitním kartáčem.

Je nutné, aby srst vašeho pomeraniana byla co nejzdravější a čistá. Je to zvláště důležité, pokud je vnitřní srst jakýmkoli způsobem poškozena, protože existuje jen malá možnost opětovného růstu.‍

Bydlení s pomeranianem‍

Pomeraniani se obvykle chovají snadno, i když někteří jsou vybíraví jedlíci. Nemají sklony k obezitě, pravděpodobně kvůli jejich aktivní povaze. Jejich chování vyžaduje spoustu pozornosti od všech kolem nich.

Navzdory tomu, že jsou malí, pomeraniané potřebují pravidelné cvičení. Obecně vychází dobře s ostatními domácími mazlíčky a  jsou také velmi dobrými společníky pro starší lidi kvůli jejich ostražitosti a malé velikosti.

Pokud chcete pomeraniana k dětem, počkejte, až bude vašim ratolestem minimálně deset let. Jsou-li pomeraniani vychováváni se staršími dětmi, obvykle k problémům nedochází. Pokud je ale pomeranian už dospělý, když do domácnosti přijde dítě, může si na přírůstek do rodiny obtížně zvykat. Navíc malé děti špatně odhadují svou sílu a křehcí pomeraniani pak nemusí na dítě reagovat přátelsky.

‍Psí závislost‍

Tito psi se často stávají extrémně závislými k osobě, která je na vlastní a miluje, což je jeden z důvodů, proč jsou pomeraniani extrémně oblíbení.

Může se však objevit separační úzkost pokaždé, pomeraniana opustíte, i když je to s jinými lidmi, které váš pes zná a cítí se s nimi v bezpečí. Chování se může lišit od jednoho psa k druhému a může zahrnovat: pocity smutku, pláč a čekání u vchodových dveří od chvíle, kdy odejdete, až do vzrušující minuty, kdy se vrátíte.

Zpočátku se to zdá být roztomilé, protože je to ukázka toho, jak moc vás váš pes miluje a zároveň nenávidí vaši nepřítomnost. Nicméně separační úzkost není zdravá vlastnost a měli byste najít zkušeného trenéra psů, který vám pomůže tento problém zmírnit. ‍

Časté zdravotní problémy‍

Existuje několik zdravotních problémů, které by všichni chovatelé pomeranianů měli znát.

Problémem číslo jedna, který tito psi zažívají zažívají, je, když se jeho čéška pohybuje dovnitř a ven z důlku. Bohužel, tento problém může zapříčiněn životosprávou anebo být geneticky daný. Zabránit mu můžete správným krmením a zakázat štěněti skákat nahoru a dolů z nábytku.

Pokud náhodou uvidíte, že váš pomeranian chodí trochu jinak než jeho obvyklým způsobem, protože se jeho zadní noha (nohy) neohýbá, s největší pravděpodobností má pohyblivou čéšku. Pak je nutný operativní zákrok.

Dalším častým problémem je kolaps průdušnice. K tomu dochází, když se chrupavka obklopující průdušnici vašeho psa rozpadne a přinutí ji, aby se zhroutila sama do sebe a zablokovala jeho normální proudění vzduchu. Takový kolaps je velmi děsivý jak pro majitele, tak i pro psa.

Dnešní krmiva pro psy jsou plná spousty chemikálií, konzervantů a aditiv. Velké značkové společnosti se často rozhodnou pro co nejvíce chemických přísad, aby zaručili, že jejich náklady zůstanou co nejnižší. Pomeraniané a obecně malá plemena jsou extrémně citliví na mnoho z těchto chemikálií, konzervačních látek a přísad a často u nich tato krmiva vyvolávají alergické reakce.

Pomeraniané mají také často špatné zuby, ale dobrou zprávou je, že existuje mnoho možností jejich čištění. Bohužel pro majitele, pes si nezvládne čistit zuby sám.