Tato vyobrazení jsou spíše idealizací doby – krásné šaty, nablýskaná auta a opulentní večírky byly výsadou jen nejvyšších společenských vrstev. Jediná pravdivá představa se týká z dnešního pohledu nízkých cen. Z tehdejšího hlediska však zase tak nízké nebyly.

Nízké platy a vysoké ceny

Rok po válce, v roce 1919, byly ceny přirozeně vyšší. Kilogram vepřového masa stál 50 korun, kilo cukru 20 korun a kostka másla 18 korun. Nová košile byla k pořízení za 80 až 100 korun a boty za 200 korun.

Platy většiny obyvatel se přitom pohybovaly kolem 200 korun za měsíc. Hůře na tom byli například zemědělci, ti si přišli maximálně na 90 korun měsíčně, a o něco lépe horníci, kteří si vydělávali až 600 korun za měsíc.

Nákup za pár korun

Kolem roku 1928, tedy jen pár let před propuknutím hospodářské krize na našem území, bylo naopak opravdu možné nakoupit pro celou rodinu v řádu korun. Platy se navíc zvýšily přibližně dvojnásobně, tedy v průměru na 400 korun za měsíc. Chléb stál v tomto roce 3 koruny, litr mléka 2 koruny, kilo brambor korunu a kilo vepřového masa 17 korun. Půllitrová lahev piva vycházela na korunu padesát. Kostka másla stála 6,50 korun a kilo cukru 6,20 korun.

Pokud jste potřebovali jet do obchodu tramvají, za jízdenku jste zaplatili korunu a 20 haléřů. Jízda vlakem do vzdálenějšího města pak vycházela na 4,40 korun. Také služby byly poměrně laciné – například za ostříhání vlasů jste zaplatili v průměru 4 koruny.

Zdaleka nejdražší bylo oblečení. Cena pánské košile se pohybovala kolem 25 korun, cena pánského obleku kolem 700 korun. Dámský oblek stál 570 korun a nové boty stovku. Většina obyvatel, i těch movitějších, tedy pochopitelně vlastnila jen pár věcí, a když začínaly být děravé nebo zničené, spíše je několikrát přešili, než aby si koupili nové.