Kartel pojmenovaný podle svého domovského mexického státu Sinaloa vzniknul v roce 1988 a je nástupcem předchozího kartelu jménem Guadalajara, který ovládal mexický obchod s drogami v 80. letech. Historie obchodování s drogami ve státě Sinaloa však sahá až do 60. let, kdy se pod vedením Pedra Avilése Péreze vyvinula první generace pašeráků marihuany.

Kartel kromě marihuany nelegálně dodává do USA, hlavního odběratelského státu, hlavně kokain (ve spolupráci s proslulými kolumbijskými kartely), heroin (především z Filipín) a amfetamin. Jenom kokainu převezl do Států mezi lety 1990 a 2008 údajně 200 tun a takto vydělané peníze „pral“ přes britskou banku HSBC. Kromě přepravy drog letadly má také vybudovanou síť podzemních tunelů.

Obávaný Prcek

V čele kartelu stál Pérezův synovec Joaquín Guzmán přezdívaný El Chapo neboli Prcek, a to až do roku 2016, kdy byl naposledy zatčen a vedení kartelu převzali jeho synové. Do té doby byl ve vazbě již dvakrát, díky úplatkům ale kartel mohl dál řídit z vězení. Podle nejskromnějších odhadů si vydělal 320 miliard korun a před 10 lety ho Forbes dokonce zařadil na list nejbohatších lidí planety.

Co se týče jeho přezdívky – skutečně měří pouhých 164 centimetrů. Navzdory neškodnému vzhledu to však není člověk, se kterým by bylo radno vést spory. Řeší je totiž docela nekompromisně – nechal dokonce popravit člověka za to, že mu nepodal ruku.

Nejvíce informací o jeho krutostech se veřejnost dozvěděla od klíčových svědků, členů kartelu, po jeho posledním zatčení. Ti vypověděli, že El Chapo většinu svých obětí na rozdíl od jiných narkobaronů rád mučil osobně a mnohdy je pak nechával pohřbít zaživa. Odhady tvrdí, že zabil kolem 3 tisíc lidí, oficiálně mu však byly nakonec přisouzeny „pouze“ tři vraždy.

Mexická drogová válka

Roku 2006 navíc naplno propukla mezi frakcemi Sinaloa i ostatními kartely drogová válka, jejíž počty obětí jsou nevyčíslitelné a praktiky nelidské. Častou formou poprav, které členové kartelu už několikrát zveřejnili na internetu jako varování, je například rozpuštění v chemikáliích nebo setnutí hlavy. Činnost kartelů je však téměř nemožné zastavit jednak z důvodu, že poptávka po jejich zboží neustává, a jednak díky jejich schopnosti uplácet policisty, úředníky, ale i vysoce postavené politiky. Například mexického šéfa bezpečnosti uplatil El Chapo během let 2006 až 2012 více než miliardou korun, bývalého mexického prezidenta 2.2 miliardami korun a současného mexického prezidenta prozatím blíže neurčenou částkou.

O neutuchajícím vlivu kartelu Sinaloa svědčí i to, že jeho roční výdělek dosahuje přibližně 70 a půl miliardy korun, a do této částky není započítán například obchod s bílým masem a se zbraněmi. Jen během roku 2019 bylo ve státě Sinaloa objeveno 20 nových drogových laboratoří patřících kartelu.